Stotožňovatelia so zločinmi banderovsko-ukrajinských masových vrahov vo vojnovom období z facebooku, ma zablokovali na 30 dní, keď som chcel zdielať tento článok
A predstavte si ten paradox, že ešte som ani nestačil kliknúť na zdielanie na facebook, už sa mi objavilo - ukázalo, že ma zablokovali na 30 dní, lebo to porušuje zásady a princípy facebooku. Článok či skôr otrasný dokument bol na EXPRESE uverejnený 11. 9. 2018, meno autora – ŠtěpánKarkesz.
Vladimír Pavlík
Čoraz častejšie sa objavujú nepríjemné otázky, na ktoré bude musieť Ukrajina odpovedať tak či onak.
Gazeta Wyborcza (v Poľsku Mainstream) píše:
Kyjev sa musí ospravedlniť za masaker vo Volyni, aby mohol pokračovať vo vojenskej pomoci.
Odmietnutie Kyjeva prevziať zodpovednosť za masaker vo Volyni je poburujúce na pozadí vojenskej pomoci z Varšavy, cituje politológa Leszeka Sykulskeho seriózna Gazeta Wyborcza.
"Ako to, že Ukrajina sa dodnes nielenže neospravedlnila za masaker vo Volyni a posledných 30 rokov bráni exhumácii obetí tejto genocídy?" - píše sa v článku.
Politológ tiež kritizoval vyhlásenie hovorcu poľského ministerstva zahraničných vecí Lukasza Jasina, ktorý vlastnú krajinu nazval „služobníkom okrajinského ľudu“.
https://www.gamingdeputy.com/gazeta-wyborcza-kyiv-must-apologize-for-the-volyn-massacre/
Gazeta Wyborcza: Kyiv must apologize for the Volyn massacre
November 21, 2022 Krzysztof Bates
Polish political scientist Leszek Sykulsky said that the Ukrainian authorities, if they plan to continue to receive assistance from Warsaw, should take responsibility for the Volyn massacre. His words are quoted by Gazeta Wyborcza.
“It turns out that the Ukrainian authorities to this day have not made an official apology for the Volyn massacre, Kyiv has been preventing the exhumation of the victims of this genocide for the past 30 years,” the article says.
The geopolitician recalled that the Polish side handed over more than 300 tanks to the Ukrainian military, while Western partners did not provide new models of equipment to replace the given one. “At the moment, Poland is the main sponsor of Kyiv. The question is, is it in our interests to come into conflict with Russia?” Sykulsky said.
The Volyn massacre is the massacre by the Ukrainian Insurgent Army (OUN) of ethnic Polish civilians and, on a smaller scale, civilians of other nationalities living in Western Ukraine.
Oběti řezali zaživa, těhotným ženám párali břicha. Zrůdné detaily volyňského masakru
11 DALŠÍCH FOTOGRAFIÍ V GALERII
Nad zvěrstvy, která Ukrajinská povstalecká armáda páchala na nevinných Polácích, zůstává rozum stát. | foto: koláž Expresu
ŠtěpánKarlesz
11. září 2018
Ukrajinu tehdy okupovali nacisté, ovšem z masakru, který v oblasti Volyněprobíhal od února 1943 po celý rok, výjimečněvycházejí bez viny. Byli to totiž ukrajinštínacionalisté, kdoserozhodl území etnicky vyčistit a zbavit ho předevšímrozrůstajícísepolské menšiny. A to způsobem, který si nelzepředstavit ani v tom nejkrvavějším hororu. Stahovánílidí zaživa z kůže či rozřezáváníbřichatěhotným ženám, to je jen zlomekzeseznamu krutostí, kterévojáci Ukrajinské povstalecké armády páchali na nevinných lidech – bez sebemenšíhoohledu na věk či pohlaví.
Česká televize na svých obrazovkách uvedla o víkendu film polského režiséra WojciechaSmarzowskéhoVolyň. Ten mapuje masakr, který v oblasti ukrajinské Volyněprobíhal od února roku 1943 až do února roku následujícího. O cotehdy šlo?
Ačkolivbylo území okupováno nacistickým Německem, strůjcemvolyňského masakru byli samotní Ukrajinci, konkrétnězdejší militantní nacionalisté. Ti chtělioblastzbavitpříslušníkůjinýchnárodů, zejménarozrůstajícíhosepolskéhoobyvatelstva, a učinitji etnicky čistou.
Druhá SvětováVálka
AgresevůčiPolákůmnarůstala „pozvolna“ – zprvu šlo o projevy násilí, které v jednotlivých případechpřerůstalyve vraždy. Tak tomu bylo do jižzmíněnéhoúnora roku 1943. Pakse militantní Ukrajinci začali organizovat a Poláky vraždili hromadně. K první masové vraždě, kterou historici uznávajíjakosoučást tzv. volyňského masakru, došlo 9. února 1943.
Brutalitou ohromili i nacisty
První útok Ukrajinské povstalecké armády (UPA), která je také podlevůdceStepanaBanderyoznačovánanázvem „banderovci“, proběhl v polskékoloniiParoślaPierwsza a rukou vrahůzde padlo 173 Poláků. Banderovcisetehdy vydávali za sovětsképartyzány, dočkali sevřeléhopřivítání a poté spustili vražedné řádění – znásilňovali místní ženy, kterýmpakodřezávaliprsa i dalšíčástitěla, a vraždili muže, přičemž i jimodřezávali pohlavní orgány, uši nebo končetiny.
Oběť s rozpáraným břichem a téměřuříznutýmzápěstím
V průběhu roku následovalnespočetdalšíchdílčích masových vražd, počtemobětíméně či více tragických.
Vůbecnejčernějšímdnemnejenvolyňského masakru, ale dost možná i celé polskéhistorie, je 11. červenec 1943, známý také jako „krvavá neděle“. V noci na tento den totiž vojáci povstalecké armády podnikli koordinovaný útok v 99 lokalitách veVolyni, následněnavíc v podobných výpadech pokračovali po celý měsíc.
Masakr v Jelením příkopě: Nacisté mučili povstalce a vyřezávalijimvnitřnosti
Praha
Neděleobecněbylapro ukrajinské radikálnínacionalistyoblíbenýmdnempro hromadné vražděníPoláků – využívali totiž toho, že seobětiúčastnilymší v kostele, cožvrahůmvýrazněulehčilo práci s jejichshromažďováním na jednom místě.
To, čím sevolyňskýmasakrvyjímá i v tragické době druhé světovéválky, je brutalita, sekterou byli nevinní Polácivražděni. Ta v historiilidstvazřejmě nemá obdoby a vlasy se z nínejspíšježily i samotným nacistům.
Běžnou praxí bylo, že banderovciobklíčili danou oblast a spustili v níbestiálnívraždění každého, kdojimpřišel pod ruku. Slitovánínemělivůbec s nikým – zabíjelikojence, ženy i starce. Cobylovůbecnejhorší, jejich utrpením se bavili.
Svéobětivelicerádi vystavovali mučení, ženy a dívkypřed smrtí veřejně znásilňovali. Vezpůsobuzabíjenísvýchobětísepakzjevně snažili být „vynalézaví“.
Rozřezanápolská žena
Volyňskému masakru sevěnujevyhlášený americký historik a spisovatelTimothySnyder, právě ten v jednézesvýchknihuvádíseznamzvěrstev, kterábanderovci na svýchobětech praktikovali.
Zcelaběžnépodlenějbyloodřezáváníkončetin, uší, nosu, jazyka či pohlavníchorgánů a v případěžen také prsou. Vrazise často bavili tím, že do rannásledně sypali sůl. Obětem také vypichovali oči nebo je zaživa stahovali z kůže.
Tělo umučené matky čtyřčlenné rodiny zeLvova
Snyderzmiňuje i naprostozvrácenézpůsobyvražděnítěhotnýchžen – těmprýbanderovci párali břicha, aby následněvyndali plod a místoněj do těla stále ještě živé obětivkládalirůznépředměty, například rozbité sklo nebo kameny.
Historik popisuje i případ, kdybylženě do břichavložen živý králík a následnějíbřichobylo znovu zašito.
Střílelidum-dum, bodali do mrtvýchtěl. Masakr v Úsobské ulici měl za obětiděti a těhotné ženy
Druhá SvětováVálka
Seznamzpůsobů, jakýmbanderovciPoláky vraždili, pokračuje napříkladvkládánímrozžhaveného železa či střepů ženám do pochvy nebo chladnokrevnýmzabíjenímdětí. Ty bylyběžněpřibíjeny za různéčástitěla na zeď, kojenceprývrazi často chytili za nohy a vší silou udeřili hlavou o zeď.
Jinýzvrácený čin seodehrál v Ternopilu (polskyTarnopol), kde příslušníci povstalecké armády vyvěsili transparent „Cesta k nezávislé Ukrajině“ a na stromy podélsilnicezavěsili k soběsvázanátěladětí.
„Věnec“ zezavražděnýchdětí v Ternopilu. Banderovci tam poblíž nich vyvěsili transparent „Cesta k nezávislé Ukrajině“.
Snyder v knize popisuje také způsob, kterým je zavražděn i chlapečekvezmíněnémpolském filmu Volyň – vojáci ho svážnou snopy obilí, kterénáslednězapálí.
Brutálně zabili desetitisícelidí
Odhadovaný počet obětívolyňského masakru serůzní, což je dáno chaotickou situací, která v oblasti panovala. Vesnicebylyvypalovány a srovnáványse zemí a svéobětibanderovci zakopávali do masových hrobů.
Tělašestadvaceti umučených a zavražděnýchpolskýchobčanů v obci Połowce
Pokudbychomměli odhady historikůzprůměrovat, řeč je přibližně o šedesátitisícíchobětí. Identifikována z nich byla jen více než polovina.
Velkéztráty si nakonecpřipsala i Ukrajina, a to v důsledku pomsty od polské strany. I v tomto případěse terčem stalo civilní obyvatelstvo. Odhady přesného počtu obětíseopětrůzní – od několika tisíc po dvacet tisíc obětí.
Pokud vám náhodou film Volyňutekl, v televizi máte ještě šanci v sobotu 15. září na ČT art v 00:40.
|
|